Už rok a půl vlastním androidí smártfoun Sony Xperia Mini Pro. Je to fakt pecka mobil. Chtěl jsem něco malého, akorát do kapsy, ale zase aby se na něm dalo dobře psát, což umožňuje vysouvací hardwarová qwerty klávesnice.

Samosebou jsem hned procházel Google Market (teď už teda GooglePlay) a stahoval různé "mohlobysehodit" programy. Fascinován čtečkami knih jsem si stáhnul i pár takových aplikací a nejlépe mi z nich vyšla Aldiko, kterou mám ve verzi 2.1.0.

České znaky čtečka zobrazí v pořádku a počet vět (slov, znaků) na stránku taky není nejhorší. Holt Xperia Mini má malý displej no. Kdo ale disponuje větším displejem, Aldiko mu mohu jen doporučit.

Xperia Mini má opravdu malý displej (3"), ale i přes to se mi na něm četlo celkem dobře. Uznávám, že na tabletu nebo přímo k tomu určené čtečce, by se mi četlo úplně libově. Nebo i jenom na telefonu s větším displejem. Ale i tak jsem zvládnul přelouskat Egypťana Sinuheta (781 (!) stránek), Flotilu Země (skvělý to počin Patricka Zandla, těším se na pokračování:) ) a pár dalších většinou kratších věcí.

Nejlépe se v aplikaci zobrazí knihy ve formátu epub. Obsah se krásně přizpůsobí malému rozlišení. U pdf mi občas zůstávalo malé hůře čitelné písmo. Na převod do epub používám online konvertor ebook.online-convert.com/convert-to-epub. Na internetu se dá sehnat (koupit/zdarma stáhnout/..) spousta knih už přímo v epubu. Papírové knihy mám rád, ale do elektronického zařízení se jich vejde dost a navíc takový mobil má člověk téměř pořád po ruce.

Existuje celá řada podobných aplikací. Mně se zrovna zalíbila tahle. Zkoušel jsem i MoonReader, ale vzhledově a funkcionalitou se mi víc líbí Aldiko. Funkčně si stejně myslím, že jsou všechny tyhle aplikace hodně podobné, né-li téměr identické.

Čtení zdar!

Lhal bych, kdybych tvrdil, že hry už nehraju vůbec. To "už" má znamenat, že mám teď přece spoustu práce a nemůžu si dovolit zahazovat hodiny svého času hraním nějakých her. Blbost, hry jsou fajn. Sem tam si něco pustím. Většinou to byvá k večeru, když mě chytně nostalgická, proto taky hraju povětšinou staré hry. Před deseti lety by se našla řada výjimek, ale k těm už byl čas také neúprosný.

Dnes jsem si střihnul Agenta Mlíčňáka. Klasickou to adventurku polských vývojářů, přeloženou do češtiny a doplněnou o vtipné hlášky, kterými jsme se v dobách její slávy s přáteli častovali. Adventury jsem zase tolik nikdy nehrál. Krom Mlíčňáka snad jen oba dva díly Broken Sword a s mojí tehdy bídnou angličtinou jsem se pokoušel o Indiana Jonese.

Ani Agenta Mlíčňáka jsem ale nedal bez pomoci internetového návodu. Jak jsem hru hrál před lety, jsem si teď samozřejmě nevzpomněl. Navíc, přiznávám se, jsem některé situace nepochopil. Že musím heverem zvednout kamen, abych pod ním našel kost, mi opravdu uniklo.

Tím ale nechci tuto hru nikterak shazovat. Agent Mlíčňák rozhodně skvěle zabaví i dnes. Graficky je to sice dávná historie, ale mně to vůbec nevadí, ba naopak se mi patina starých her líbí čím dál více.